Magnesium

Co je hořčík
Klinické příznaky dlouhodobého nedostatku hořčíku
Nedostatek hořčíku
Příčiny poruch metabolismu hořčíku či jeho nedostatku v organizmu
Absorpce hořčíku

Co je hořčík

Jako nejdůležitější nitrobuněčný kation se hořčík významně účastní na 300 enzymatických reakcích, regulaci propustnosti buněčné stěny a nervosvalové vzrušivosti.

Klinické příznaky dlouhodobého nedostatku hořčíku

Nedostatek hořčíku se projevuje dlouhodobě vždy klinickými příznaky, přičemž jsou pozorovány m.j.:

nervosvalové poruchy (motorická a senzitivní zvýšená dráždivost, svalové křeče, parestézie)
psychické změny (depresivní klinický obraz, zmatenost a halucinace)
kardiovaskulární poruchy (ventrikulární extrasystoly a tachykardie, cévní spasmy)

Při nedostatku hořčíku se objevuje tendence k předčasným děložním stahům a gestózám.

Ke zjištění nedostatku hořčíku chybějí jednoduše zjistitelné a přesvědčivé klinicko-chemické parametry. Nedosažení normálního rozsahu hodnot sérové koncentrace hořčíku sice připouští závěr o těžkém nedostatku hořčíku, naproti tomu v případě normální sérové hladiny hořčíku není možno vyloučit nedostatek hořčíku lehčího nebo středního stupně, protože plazmatická koncentrace hořčíku nemusí nutně
korelovat s koncentrací hořčíku uvnitř buněk. Proto pro klinický význam je prvořadá symptomatická diagnóza nedostatku hořčíku.

Příčiny poruch metabolismu hořčíku či jeho nedostatku v organizmu

Podle údajů z mezinárodní odborné literatury přicházejí v úvahu pro poruchu metabolismu hořčíku či jeho nedostatku především následující příčiny:

zvýšený příjem tuků a bílkovin ve stravě brzdí resorpci hořčíku a vede k jeho zvýšenému vylučování střevním traktem
zvýšená spotřeba osvěžujících nápojů obsahujících fosfáty
zvýšený přísun sodíku (strava bohatá na kuchyňskou sůl) zvyšuje vylučování hořčíku, a tím i jeho potřebu postní a dietních kúry
zvýšené požívání alkoholu brání resorpci hořčíku a zvyšuje vylučování hořčíku močí
zvýšené vylučování hořčíku může být zapříčiněno užíváním některých léků, např.: srdeční glykosidy, antibiotika s aminoglykosidy, laxativa, diuretika a kortikoidy
nadměrné vylučování potu – např. u výkonnostních sportovců – vede ke ztrátám hořčíku, které ještě zvyšují nápoje s obsahem solí doporučované k jejich vyrovnání
dávky vitamínu D podporují retenci vápníku a mohou tak vést k poruše hospodaření s hořčíkem, stejně jako déle trvající slunění
antikoncepce obsahující estrogeny často podmiňuje snížení sérové hladiny hořčíku
těhotenství a kojení znamenají zvýšenou potřebu hořčíku
stresová zatížení všeho druhu – především účinky hluku – (hořčík je potřebný pro ukládání katecholoaminů v dřeni nadledvinek a pro uvolnění adrenalinu) zvyšují denní spotřebu. Při hluku nastává až o 15 % vyšší vylučování hořčíku močí

Absorpce hořčíku

V literatuře lze nalézt informace o lepší absorpci hořčíku při jeho užívání společně s organickými kyselinami (např. s kyselinou asparaginovou či orotovou), jako je tomu u Magnerotu.

Z dávky hořčíku dodaného do organizmu se vstřebá přibližně 35 - 40 %. Nedostatek hořčíku v oragnizmu stimuluje jeho vstřebávání. Pro účinné doplňování hořčíku do organizmu platí následující doporučení:

a) podávat nízké dávky (100 – 200 mg na 1 porci)
b) několikrát denně (2 – 3× denně)
c) delší dobu (minimálně 3 – 6 měsíců)